Vsadíme se, že tohle jste nevěděli: Kdo a kdy vymyslel jízdní kolo, přehazovačku nebo pláště z gumy?

Všichni víme, kdo vymyslel knihtisk nebo žárovku, ale autor jízdního kola moc známý není. Připravili jsme přehled 10 zajímavých milníků v historii kol – například kdy vzniklo první kolo, kdy se na něm objevilo první řazení nebo kdo vymyslel pláště plněné vzduchem.

Věděli jste, že cesta k podobě dnešního jízdního kola trvala více než dvě stě let? A že třeba takové hojně rozšířené horské kolo je vlastně z pohledu historie novinkou? Pojďme si připomenout klíčové okamžiky, které změnily svět cyklistiky.

1. Draisin: První kolo bez pedálů (1817)

Za první jízdní kolo je považován vynález Karla Draise, německého lesníka a konstruktéra, který v roce 1817 představil svůj „laufmaschine“. Doslovný překlad zní běhací stroj. Tento dřevěný dopravní prostředek byl vybaven dvěma koly a řídítky, ale postrádal pedály – pohyb zajišťoval jezdec odrážením nohou od země.

Přestože dnes může „draisin“ působit primitivně, šlo o zásadní objev, protože ukázal, že je možné jet pouze na dvou kolech a udržovat na nich balanc. Tento koncept otevřel dveře dalším pokusům a experimentům, které vedly k vývoji tohoto dnes masově rozšířeného dopravního a rekreačního prostředku.

2. Velociped: Kolo s pedály (1860)

Velociped byl první model „kola“, který se poháněl pomocí pedálů, které byly připevněné přímo na přední kolo. Tento vynález si připisují Francouzi Pierre a Ernest Michauxovi, kteří se pokusili zvýšit efektivitu pohybu oproti draisinu.

Nicméně velociped nebyl zrovna moc komfortní. Jeho těžký rám a dřevěná kola obalená kovem způsobovaly, že jízda byla nejen tvrdá, ale i hlučná. Přesto šlo o revoluci, protože se kolo poprvé stalo samostatně poháněným dopravním prostředkem.

3. Vysoké kolo: Symbol elegance (1870)

Přechod na vysoké kolo, známé jako „penny-farthing“, přinesl významné zrychlení jízdy. Obrovské přední kolo umožňovalo ujet větší vzdálenost na jedno otočení pedálů, což z něj udělalo symbol elegance a inovace.

Tento design byl oblíbený hlavně u bohatších vrstev, protože vysoká kola byla drahá a vyžadovala určitou dávku odvahy i dovednosti. Nevýhodou ale byly časté pády a zranění, ke kterým docházelo při jízdě, ale i při nastupování nebo sesedání. Přesto se tyto kola staly ikonou své doby a do značné míry popilarizovaly cyklistiku jako sport i prestižní zábavu.

4. Bezpečné kolo: Revoluce stability (1885)

Nejdůležitějším krokem k modernímu bicyklu bylo kolo konstruktéra Johna Kempa Starleyho, které mělo dvě stejně velká kola a řetězový pohon. Tento design byl nejen stabilnější, ale i mnohem bezpečnější než vysoké kolo.

Díky nižšímu těžišti a snadnějšímu ovládání se stalo Starleyho kolo přístupné široké veřejnosti včetně žen, což výrazně přispělo k popularitě cyklistiky. Toto „bezpečnostní“ kolo navíc zavedlo rám ve tvaru trojúhelníku, který se používá dodnes.

5. Pneumatiky plněné vzduchem (1888)

John Boyd Dunlop přišel s myšlenkou, která změnila cyklistiku k nepoznání, okolo roku 1888. Totiž s pneumatikami. Jeho pneumatika plněná vzduchem nabídla nejen pohodlnější jízdu, ale i lepší přilnavost.

Tato inovace rychle nahradila dosavadní pevné dřevěné, kovové nebo gumové obruče a umožnila cyklistům jezdit delší vzdálenosti s menší námahou. Pneumatiky se staly standardem nejen pro jízdní kola, ale i pro další dopravní prostředky, čímž Dunlop navždy změnil svět dopravy.

6. První řazení: Změna převodů (1905)

Francouzský novinář a kontruktér Paul de Vivie, známý také jako „Velocio“, byl průkopníkem cyklistické mechaniky. Jeho vynález přehazovačky umožnil jezdcům přizpůsobit převody terénu, což výrazně zlepšilo zvládání stoupání i rychlost na rovinách. Tento systém se skládal z ručně ovládaného raménka, které přenášelo řetěz mezi dvěma nebo více pastorky umístěnými na zadním kole. 

Díky přehazovačce mohli cyklisté efektivněji zvládat různé terény – například kopce, které byly dříve extrémně namáhavé. Tento primitivní systém byl základem pro moderní přehazovačky, které dnes umožňují měnit převody plynule a bez zastavení.

7. Rám z oceli: Lehčí a pevnější konstrukce (1920)

Ve 20. letech 20. století nastal významný posun v materiálech, když těžké dřevěné a litinové rámy byly nahrazeny lehčí a pevnější ocelí.

Tato změna umožnila výrobu kol, která byla snadněji ovladatelná, rychlejší a odolnější. Ocelové rámy se staly základem pro další inovace, jako jsou slitiny hliníku (kola do střední třídy) a karbonová vlákna (kola vyššíí třídy), které dominují současnému trhu.

8. Horská kola: Nový způsob jízdy (70. léta)

Horská kola se podle několika zdrojů zrodila v Kalifornii v USA, kde skupina nadšenců začala přestavovat stará kola na robustní stroje vhodné pro jízdu v terénu. Tato nová kategorie kol se rychle stala fenoménem díky své univerzálnosti a odolnosti.

Horská kola se stala nejen prostředkem, jak se dopravovat i po méně zpevněných cestách a obecně v přírodě, ale i populárním rekreačním náčiním. Přidání odpružené vidlice a širších pneumatik zajistilo, že se horská kola stala základem pro mnoho disciplín – od nejrozšířenějšího cross-country po downhill.

9. Bezdušové pláště: Konec defektů (90. léta)

Technologie bezdušových plášťů přinesla revoluci v jízdě po náročném terénu i hladkém asfaltu. Díky absenci duší se minimalizovalo riziko proražení, a pláště navíc umožňovaly jezdit s nižším tlakem, což zlepšilo přilnavost a stabilitu.

Tato inovace se stala oblíbenou hlavně mezi výkonnostními jezdci a profesionály, kteří hledají maximální výkon a spolehlivost, ale postupně proniká i mezi širší veřejnost a do segmentu levnějších kol.

10. Elektrokola: Budoucnost mobility (21. století)

Elektrokola jsou jedním z největších milníků moderní cyklistiky, přičemž výrazněji se začala prosazovat kolem roku 2010. Díky elektrickému motoru a baterii umožňují překonávat dlouhé vzdálenosti, náročné kopce i městský provoz s menší námahou oproti běžnému kolu.

Řada lidí elektrokola odsuzuje a tvrdí, že se nejedná o cyklistiku, nicméně jedná se o trochu nešťastný pohled. Na elektrokole musíte stále šlapat, nikdy nejede samo, a jeho hlavní výhodou je, že výrazně rozšiřuje cyklistův perimetr. Kromě toho k cyklistice přivádí i lidi, kteří by si na delší jízdu na klasickém kole netroufli.

Toto byly zásadní milníky v historii jízdních kol. Jaký asi bude ten další? A kdy přijde? Jste taky zvědaví?

Zdroje info/foto: Brown University, Wikipedia